Mamut Tour – 3. místo pro Petra
Dne 24.5. 2025 se uskutečnil již 25. ročník silničního maratonu Mamut tour. V letošním roce bylo centrum umístěno v Prosenicích a závod se trochu i trasou vrátil ke svým kořenům, když se nejelo jenom v Hostýnských vrších, ale i v Oderských. Letošní ročník byl poprvé zařazen i do seriálu SPAC, tudíž zástupci Cyklokramo Suchdol n. O. na něm nemohli chybět. Na výběr byly dvě trasy 80 km a 160 km. Do Spacu byla pro bodování určena délka trasy podle věkových kategorií. Pro kategorii A, B, C, D byla vypsaná trasa 160 km, pro ostatní kategorie byla vypsaná trasa 80 km. Za náš oddíl se na trasu 160 km vydali dva zástupci. Nejlepšího výsledku dosáhl Petr Zatloukal v kat. C, kde skončil celkově na 3. místě. Jarda Glogar bral v kat. B 18. místo. Zbytek teamu zvolil kratší variantu. Zde se umístil na 5. místě v kat. E Olda Miček, na 6. místě v kat. ŽA Andy Kučerová, pro kterou to byl první hromadný závod po loňské nehodě a dlouhé léčbě. Na 10. místě v kat. ŽB dojela Marcela Pargačová. 15. místo v kat. E obsadil Fana Toman a 35. místo Jirka Pekarčík. Jelikož pořadatelé neměli kategorie od 60 let nahoru již věkově rozdělené, tak po přepočtu Fana v kategorii nad 70 let skončil na 2. místě a Jirka na 10. místě. Kratší variantu závodů mimo bodování do Spacu absolvovali ještě dva naši mladší závodníci v kat. B, když Víťa Šrámek obsadil 8. místo a Peťa Blaťák 9. místo. Podle předběžných propočtů nám tento závod do teamové soutěže přinesl 175 b.
Příštím závodem SPAC je v neděli 1.6.2025 časovka Velká cena Racingu Olešná.
Tomáš Dohnal
ZÁVOD POHLEDEM VÍTI ŠRÁMKA
Dne 24.5.2025 jsem se zúčastnil závodu Mamut Tour, tedy její kratší, chcete-li "dětské" verze rozprostřené do 80 kilometrů v regionu Oderských vrchů a okolí. Start a cíl byl opět v perfektním sportovním areálu obce Prosenice nedaleko od Přerova. Vyžití pro doprovázející rodiny s dětmi bylo tedy opět zajištěno na jedničku!
Zvažoval jsem původně i delší trasu – 160 km, avšak a to zcela upřímně, potřeboval jsem "vrátit klid do pedálů" po smolné Orlové, kde jsem od startu nebyl v rytmu, a byť jsem se slušně zapracoval v hlavní skupině, ve třetím kole mě z boje o pěkný úvod do sezony vyřadil defekt předního kola.
A tak jsem tedy s očekáváním lepších výsledků vyrazil v 9:40 h do boje ! (ano, start se o 10 minut posunul = důvod mi dodnes není znám, nepátrám po něm )
Úvodní kilometry byly klidné, zbytečný stres v pelotonu jsem nevnímal, jel jsem vcelku v popředí, kousek od Peti Blaťáka.
S očekáváním stěžejního úseku – Slavkov – "Radary" peloton zvýšil tempo, na čelo se snažilo doskočit více lidí – včetně mě. Úvodní pasáž slavkovského kopce jsem jel ze špice.
Tempo bylo "tak akorát", nicméně po pár minutách stabilního tempa vidím na budíku 450 W . To mě už hodně vyděsilo, vědomí / znalost prahových hodnot a délky kopce (v minutách) šlo matematicky zcela proti sobě ! Zvolnil jsem, schoval se do háku a nechal jet ostatní. Úvodní "vstup" vystřídal nástup mladíků a ambiciózních 30ků , tempo šlo opět nahoru a z balíku zůstal již jen strohý korálek pár vrchařů. Na čele odskočila asi čtveřice, za níž jsem v druhé skupince o 10 lidech byl já i Petr. Dával jsem si jako …, no zkrátka hodně. Nahoře, kousek za cedulí obce Slavkov jsem si i lehce poblinknul, aspoň se mi pak už lépe dýchalo Jak to vypadalo nadějně, tedy čtveřice v lehkém odstupu od naší skupinky cá deseti lidí , tak nakonec ve sjezdu do Hranic došlo ke spojení a v balíku bylo početné množství cyklistů. Následné kilometry nepřinesly nic zásadního, bylo jen potřeba hlídat občasné nástupy a nenechat zatuhnout nohy..
Všechno směřovalo do finální pasáže, v hlavě jsem si sám představoval, jak ve stoupání na Lhotku vytvořím odskočenou skupinku, kterou dotáhneme až do cíle. .
Ona skupinka se skutečně vytvořila, ale beze mne i Petra. Krátký kopec jsem jel celý ze špice, sám tedy uznám, že únik byl čistě na výkon, borci zvedli tempo, zůstalo nás tam jen pár, táhli dál lajnu a za zatáčkou si vstupem ze sedla odskočili do úniku – nebylo o čem, tady hrál výkon v jejich prospěch, klobouk dolů.
Samotný závěr byl už čistě sprinterský, únik dojíždí osamocen do cíle, v jeho těsném závěsu dojíždíme do cíle i my, balík spurtuje, já s Petrem (vrchaři) dojíždíme někde v jeho půli – tuším 16. a 17. místo celkově, v kategorii třicátníků pak 8. / 9. flek.
Myslím, že vzhledem k profilu trasy pěkný výkon, velmi dobrý příslib pro nadcházející SPAC Suchdol, na který oba dva směřujeme. Instrukce rozdány, makáme dál !
Závěrem bych ještě rád vyzdvihl organizaci závodu – prezentace v areálu sportoviště bez zbytečných prostojů (ano, mířím tím na SPAC Orlová), perfektní lokalita pro doprovod s dětmi, perfektní plocha pro parkování a atraktivní trasy závodů. Myslím, že pokud chceme dále propagovat cyklistu mezi veřejnost a naše děti samotné, pak je potřeba umět dělat tyto závody. Není lepšího pocitu, než když se ze závodu vracíme domů spokojená celá rodina – nejen já z pozice závodníka.
