Peťa Zatloukal vítězí i v Itálii!

Tak jsem se konečně zúčastnil závodu v Itálii! Ale cesta k tomu nebyla úplně snadná, nese to s sebou spoustu překážek, včetně těch finančních, připravoval jsem se a "odkládal si" na to už od minulého léta a jsem rád, že jsem tam byl. Protože když už tam člověk jede, nechce a vlastně asi ani nemůže jet na jeden den kvůli závodu, to by byla blbost. Takže šlo o plánování týdenního pobytu a stihnout zažít a vidět toho co nejvíc. Itálie toho nabízí ale tolik, že člověk snad ani uspokojený být nemůže…

Vybral jsem si závod ve Farra d´Alpago. Jednalo o šestý závod v seriálu závodů Criterium Veneto. Od března jsem komunikoval s prezidentem organizace Lorenzem Salvadorim, který mi pomáhal s vyplněním přihlášky (některé kolonky mi nedávaly smysl), musel jsem zajít k lékaři pro potvrzení (asi že mi neselže pumpa) a zaplatit registraci. Zapsal jsem se do závodu "mediofondo", který měřil 100 km. Při prezentaci jsem si vyzvedl číslo, osobně jsme se pozdravili s Lorenzem, trochu jsem si ujasnil technické záležitosti tratě a šel na start. Odstartováno bylo v osm hodin ráno, začátek vedl okolo jezera Lago di Croce a sjíždělo se až do města Vittorio Veneto. Tam dojel balík společně. Bylo pro mě těžké udržet pozornost, projížděli jsme italskými městy, musel jsem sledovat i památky! Z Veneta, kde jsem doplnil energii energetickou tyčinkou a gelem, začal konečně mnohakilometrový výjezd po Via del Cansiglio. Jelo se mi skvěle, udržovali jsme vysoké tempo, už od začátku stoupání jsem se držel italského "vrchaře", nakonec jsme na vrcholu stoupání zůstali pouze tři. Následoval mírný sjezd do městečka Tambre, zase jsem se musel kochat přírodou Dolomitů, architekturou, zároveň sledovat trať – nadlidský výkon! Cesta "Via Tambruz" se vlnila pod Cima delle Vacche a Monte Messer, dole se modralo jezero Lago di Croce. Následoval sešup do Paiane a mírný sjezd podél Lago do Croce po SS51 Frazione la Secca, stále jsme jeli ve třech. Dovolil jsem si v této volnější pasáži napsat krátkou SMS Janě, že se blížíme. Necelých deset kilometrů před cílem bylo poslední asi kilometrové stoupání do obce Lastra. Ve stoupání jsem nechal velkou. Jednoho italského kolegu jsem utrhl, druhý mi uvisel. Na vrcholu stoupání následovala levotočivá zatáčka kopírující břeh jezera, tunel a mírné sjíždění po Via Poitate do cílového Farra d´Alpago. Sice cílem jsem projel první, na špurt ale nedošlo, v cílové rovince na Via Filippo Turati jsme si s italským soupeřem podali ruce, pogratulovali jsme si k výkonu a spěchal jsem svěřit se se svými zážitky Jance. Po závodě vyhlásili organizátoři průběžné výsledky seriálu, vyhlásili i mě jako zahraničního účastníka. Závod to byl skvělý, trochu jiná "odlehčená" organizace, než jsem zatím zažil, šlo nakonec spíše o zážitek, který byl parádní a za který jsem vděčný. Je to asi sen cyklisty, účastnit se závodu v Itálii, zažít tu jejich atmosféru, a ještě se vidět ve výsledcích. Ale jak jsem psal, závod byl jen součástí italského pobytu. Takže po příjemném posezení con amici italinani jsme s Jankou sbalili věci a těšili se na druhou přímořskou část italské dovolené.

Petr Zatloukal