Tour de Čupek 2025 – vítězství Petra a další 4 třetí místa
22.6.2025 se uskutečnil druhý ročník Tour de Čupek, který ale má dlouholetou historii, akorát se několik let nekonal, proto píšu druhý ročník, Závod byl zařazen do kalendáře SPAC, tudíž naši závodníci nemohli chybět. Letos navíc byl zařazen i do Junior SPAC, takže si na své přišli i mladí závodníci a samozřejmě nebyli ochuzeni o cílový výjezd na Čupek, který ostatně tomuto závodu dal své jméno. Závodilo se na okruhu Palkovice, Metylovice, Lhotka, Kozlovice, Myslík, Palkovice. Okruh je to takový klasikářský s několika stoupáními, ale ty nejsou moc dlouhé. Po absolvování předepsaných okruhů (okruhy byly vypsány dle věkových kategorií) čekal na závodníky závěrečný výjezd na Čupek (délka 1,7 km, převýšení 161 m). Startovalo se od 9:30 a naše dresy byly v závodě opět vidět. Petr Zatloukal obhájil vítězství z loňského roku a zvítězil v kategorii C. Takže naši medailisté:
1. místo – Petr Zatloukal kat. C
3. místo – Tom Melichar kat. st. žáci
3. místo – Olda Míček kat. E
3. místo – Fana Toman kat. F
3. místo – Marcela Pargačová kat. ŽB
Do Top 10 se ještě dostali: Jirka Pekarčík – 5. místo kat. F, Vojta Kubínek - 6. místo kat. st. žáci, Víťa Šrámek - 7. místo kat. B, Standa Prokeš – 7. místo kat. D, Petr Blaťák – 10. místo kat. A, Jarda Glogar – 10. místo kat. B. Tentokrát musím říct, že kat. A, B byly docela silně obsazené, protože někteří pojali tento závod jako přípravu na nacházející Mistrovství ČR.
Co se týče teamového bodování, tak jsme zaznamenali 170 b. Následujícím závodem je Beskyd tour. Závěrem bych chtěl poděkovat za závod pořadatelům z CK Frenštát p. R. v čele s Pavlem Krchňákem.
Tomáš Dohnal
Tour de Čupek pohledem Petra Zatloukala
Tour de Čupek jsem jel podruhé. Vloni v září to bylo za trochu jiných teplotních podmínek, letošní teplo mi vyhovovalo podstatně víc. Okruh je hezký, klasikářský, většině cyklistům ale nahání obavy tisíc sedm set metrů dlouhý výjezd na vrch Čupek. Já jsem se na něj těšil, tam totiž dochází k dělení pelotonu na jednotlivce. Těšil jsem se na něj o to víc, když ve druhém okruhu odjel Roman Kozubík z kategorie D, jeho útok přišel ve chvíli, kdy jsem byl zavřený a nemohl jsem reagovat. Borci okolo mě se nezvedli, nechali Romana v klidu ujet. Závěrečné stoupání jsem vyhlížel netrpělivě o to víc, že Romanovi kolegové z KCK Zlín už nikoho nenechali ujet, a ostatní ukolébáni jejich pasivitou se už o nic nepokusili. Dostal jsem se do podobného mentálního stavu jako v Orlové, kdy jsem se smířil s tím, že je přede mnou závodník z jiné kategorie, a než plýtvat silami a pomáhat soupeřům, kterým vlastně ani pomáhat nemusím, budu se soustředit na svou kategorii a připravit se na poslední úsek trati, totiž na obávaný Čupek.
Konečně přišel konec čtvrtého kola, nájezd do Metylovic a vybudování co nejlepší pozice do levotočivé odbočky na úzkou cestu a zahájit stoupání. Nechal jsem velkou placku a polovinu kopce jsem jel ze sedla. Za polovinou výjezdu se to pravotočivou prudkou zatáčkou v lese ještě trochu zlomí a nakloní, tam dávám malou, sednu si, jsem na třetí pozici, přede mnou dva junioři, za mnou mezera. Stoupání se ještě víc láme, dávám lehčí. Dvě stě metrů. Nějak to neubývá. Sto metrů do cíle patří k těm, podobně jako před týdnem na Loučce, které jako by nechtěly zmizet, jako by neubývaly. Je to těch posledních sto metrů, které si člověk užije a protrpí neskutečně dlouho. Ale smířen celkově se čtvrtým místem, radostněji opět jako vloni s prvním. A jako vloni i stejný čas výjezdu; letos i vloni Čupek za 6:08. Závod se vydařil, týmu i sobě připisuju všechny body, které na silnici okolo Čupku ležely. Děkuji organizátorům pod statečným vedením pana docenta doktora kandidáta věd Martina Stančíka za povedený závod a snad v sezóně 2026 opět na shledanou
Petr Zatloukal