5. a 6. závod SPACu - Velká cena Racingu Olešná (mistrovství SPAC v časovce) a O cenu Krnova
O uplynulém víkendu nás jako oddíl čekaly dva závody v rámci SPACu a to v sobotu Velká cena Racingu Olešná, která byla vypsána jako mistrovská časovka SPAC a po dvou letech, kdy se závod nepořádal, silniční závod "O cenu Krnova", který jsme absolvovali v neděli.
Velká
cena Racingu Olešná - mistrovství SPAC v časovce jednotlivců
V sobotu jsme se vydali na již tradiční časovku, která se jela na Morávce. Přivítalo nás chladné, ale slunečné počasí (na rozdíl od minulého roku, kdy jsme všichni pořádně zmokli). Časovka se jela na stejné trati jako již několik let. Start na Morávce na parkovišti u partyzána a dále kolem přehrady na Bebek (9 km do mírného kopce), kde byla otočka a pak následně po stejné trati zpět do cíle. Co se týče výsledků, tak se závodníkům našeho oddílu opět zadařilo. Kdy v rámci mistrovství SPAC obsadil Olda Míček v kategorii E 1. místo, Jarda Glogar v kategorii A 3. místo, Láďa Toman v kategorii F 3. místo a Marcela Pargáčová v kategorii ŽB 3. místo.
Tohoto závodu se neúčastnil Standa Prokeš, který by měl ambici také na umístění na bedně. Protože se rozhodl absolvovat Mamut tour, kde dosáhl vynikajícího výsledku, když na nejdelší trati 212 km vyhrál svoji kategorii, tímto mu ještě jednou gratuluji.
Odkaz na externí fotogalerie:
Od Františka Rašky
O cenu
Krnova
V neděli jsme se vydali směr Krnov, kde nás čekal silniční závod "O cenu Krnova", který se předchozí dva roky kvůli Covidu nepořádal. Počasí bylo opět chladné a polojasné, akorát ve druhém okruhu se přehnala malá přeháňka. Závod se jel na okruhu Krnov - Zátor (v Zátoru bylo stoupání 3,2 km s průměrem 3,6 %) - Lichnov (za Lichnovem kratší, ale o to prudší kopec) - Krnov. Závod byl vypsán pro kategorii A, B na 4 okruhy (102 km), C,D,M 3 okruhy (77,5 km), E,F,ŽA, ŽB 2 okruhy (53 km) a pro Junior SPAC 1 okruh (28,5 km). Z přehledu tras je patrné, že byl závod vypsán i pro žáky, takže do Krnova na rozdíl od Morávky s námi jeli i naši KIDS. Startovalo se tradičně ve vlnách, nejprve odstartovali děti a s odstupem půl hodiny ostatní kategorie. I v tomto závodu jsme dosáhli několika medailových umístění. Olda Míček skončil na 3. místě v kategorii E a Standa Prokeš po sobotním zápřahu na Mamutu obsadil v kategorii D 3. místo. Kaňkou na tomto závodě byli ovšem pády naši závodníků. Max Kramoliš si ustlal hned po cca 5 km na rozbité silnici za Krnovem, ale je to bojovník, tak se zvedl a do cíle dorazil na 7. místě. Smůlu měl i Peťa Blaťák, který spadl ve skupině, která se již řítila do cíle. Naštěstí se to vše obešlo bez nějakých vážnějších zranění, odnesly to dresy a kůže. Tímto chci klukům popřát brzké uzdravení.
Co se týče dalších výsledků našich KIDs, tak jak jsem již psal výše, Max Kramoliš v kategorii st. žáci 7. místo, Tom Melichar v kategorii ml. žáci 5. místo a Tom Dohnal ml. v kategorii ml. žáci 7. místo. Dobrých výsledků v nabité konkurenci dosáhli i ostatní závodníci Cyklokramo Suchdol nad Odrou.
Závěrem musím konstatovat, že tento závodní víkend byl pro Cyklokramo Suchdol nad Odrou opět úspěšný a získané body ze závodů nás posunuly na průběžné třetí místo v soutěži družstev SPAC. Co se týče jednotlivců, tak Jarda Glogar figuruje na 1. místě v kategorii A (díky zatím 100% účasti na závodech), Marcela Pargáčová na 2. místě v kategorii ŽB a Olda Míček na 3. místě v kategorii E.
Příští
víkend nás čeká závod do vrchu v Bystřici u Třince.
Tomáš
Dohnal
Na závěr ještě odkaz na report od Standy Prokeše a od Jardy Glogara níže:
K časovce na Morávce není moc co říct, snad jen k mé taktice, kdy jsem plánovaně lehce přepálil první polovinu do kopce (na obrátce jsem měl průměr 330 W) s tím, že dolů už to pojede "samo" - nejelo. Jak jsem to přehnal, tak se mi pak z kopce proti větru nedařilo držet dostatečný výkon. S celkovým výkonem ovšem spokojenost, stejně jako minulý týden v Žabni jsem ze sebe dokázal dostat maximum. Třetí místo pak vypovídá spíš o nízké účasti v mé kategorii, celkově jsem skončil 11.
Závod v Krnově byl zajímavější. V hlavním závodě na 4 okruhy se na start postavilo 48 závodníků. Hned v prvním kole se pokusil ujet méně početný únik, peloton je ovšem nenechal odjet nikam daleko, takže když se v lichnovském kopci (800 metrů, 7,8 %) někteří závodníci snažili únik doskočit, balík se roztrhal a vznikly (minimálně) tři silné skupinky. Já jsem skončil v druhé skupince, abych se tam dostal, kopec jsem vyjel průměrnou rychlostí 23,9 km/h a výkonem 460 W. Tam jsem se také dostal na svou tepovou maximálku (194 t/min). Sjíždění stálo spoustu sil, ale na začátku druhého kola se všechny tři skupinky sjely dohromady. Už v té době jsem viděl, jak jsou někteří soupeři, obecně výkonnostně lepší než já, unavení ze sobotní Mamut tour.
Lichnovský kopec - první kolo
Druhé kolo jel peloton v poklidu, na čele balíku se zrychlilo až ve třetím kole ve stoupání přes Zátor (3,2 km, 3,8 %). Z mé pozice na konci pelotonu se nejednalo o žádný nástup, "jen" souvislé vysoké tempo, díky kterému se peloton začal trhat a jednotliví závodníci odpadat. Není divu, zpětně jsem zjistil, že kopec jsem vyjel za 6:13, což znamená průměrnou rychlost 30,6 km/h a výkon 359 W. Kopec je to sice "hákový", ale projevila se únava z předešlých kol. Před lichnovským kopcem postupně vznikly hlavní dvě - asi patnáctičlenné - skupiny. V obou se pak jelo vysoké tempo. Hodně závodníků už bylo na limitu, proto spolupráce trochu vázla, na druhou stranu se na čele protáčeli asi všichni, někteří více, někteří méně. Ve čtvrtém kole jsem cítil, že na limitu jsem i já.
Vzhledem k náročnosti okruhu a relativně vysokému tempu začali ve čtvrtém kole odpadat závodníci jak z první, tak i z naši skupiny. Mně nechybělo moc v lichnovském kopci, ke konci jsem začínal chytat díru, ale ještě trochu jsem se zmáčkl a nakonec se udržel. Ovšem věděl jsem, že na závěrečný spurt už nemám nohy. Navíc jsem si ani pořádně nepročetl propozice, takže jsem nevěděl, že cíl je až na náměstí. Po sjezdu a nájezdu do cíle, kdy zbývalo už jen asi 200 metrů, v jedné pravotočivé zatáčce kousek přede mnou bohužel spadl Peťa Blaťák, se kterým jsem jel ve skupině celý závod. Zvláštní bylo, že to nebylo přeložením si, štěrk jsem tam taky neviděl, do zatáčky se nejelo nijak na hraně... Napadá mě jedině nějaká mastná skvrna. Snad je on i kolo v pořádku. Spurt jsem pak už vypustil a dojel na 24. místě celkově. Závod dlouhý 102,6 km s převýšením 1185 metrů naše skupina ujela za 2:35 (cca 2,5 minuty za vítězem), což znamená průměr 39,7 km/h.
Závod to byl krásný, pěkná trať, zajímavý (a těžký) průběh závodu, dobré zabezpečení - za mě jeden z nejlepších závodů, co jsem zatím jel.
