"O cenu Krnova" - další úspěšný závod pro Cyklokramo
1.6.2023 20:15 - Přidán odkaz na článek ze závodu od Standy Prokeše: ZDE
Po sobotním úspěchu na Mamut tour 2023, čekal náš cyklistický oddíl v neděli další závod z kalendáře SPACu a to 38. ročník "O cenu Krnova". Náš oddíl se dostavil takřka v kompletním složení 18 závodníků. Z hlavních kategorií chyběli pouze Fana Toman a Maty Mičulek. Z KIDS Tom Melichar, kterého v pátek skolila nemoc a Max Kramoliš, který se účastnil Malého Závodu Míru. Krnov nás přivítal krásným slunečným počasím a teplotou tak akorát. Závod se jel na již zavedeném okruhu Krnov, Brantice, Zátor, Lichnov, Krnov. Tento okruh obsahoval dvě stoupání. První delší mírnější v Zátoru a druhé kratší, ale o to prudší za Lichnovem. Závod byl vypsán na rozdílný počet okruhů podle kategorií.
Jako první se v 10 h vydali na trať závodníci v rámci Junior SPAC, kteří jeli jeden okruh. V této vlně jsme měli dva zástupce a oba se prosadili na stupně vítězů. Niki Nábělek skončil na 2. místě v kat. st. žáci a Vojta Kubínek dojel na 3. místě v kat. ml. žáci. Pro Vojtu to byly první stupně vítězů v silniční cyklistice, na MTB má již spoustu úspěchu, v sobotu třeba vyhrál závod v rámci Valašsko-karpatské cyklotour.
V 10:30 vyrazil na trať hlavní závod, kde jsme měli 4 své zástupce. Tento závod byl tradičně silně obsazen, protože nechyběli profíci s Polska, kluci z Elkovu, Tufa, Dukly, Formani také přijeli v hojném počtu, takže našlapaná konkurence. Kat. A, B absolvovala okruh 4 x. V této vlně se nejvíce prosadil Jirka Sokolář, který v kat. B dojel na pátém místě a hned za ním na 6. místě Jarda Glogar. Závodní premiéru za Cyklokramo zažil Víťa Šrámek. Čtvrtým do party byl Peťa Blaťák, pro kterého je asi tento závod zakletý, protože hned v prvním kole píchl, ale furt lepší než pád jako loni. Bohužel pád se letos závodu nevyhnul a byl docela ošklivý. Odnesl ho nejvíc Kuba Havrlant z Formanů, který skončil v nemocnici. Tímto mu přeji brzké uzdravení. Takové pády asi nikdo na závodech nechce vidět. Protože to bylo ve velké rychlosti těsně za cílem na kostkách, je otázka, jestli neposunout cíl o pár desítek metrů před vjezd na náměstí. Závod celkově vyhrál Mateusz Grabisz z profesionálního teamu Voster ATS Team.
V 10:35 odstartovala vlna ve které jsem startoval i já. A to kat. C, D,M, která měla závod vypsaný na tři okruhy a musím konstatovat, že tato vlna byla pro náš oddíl nejúspěšnější, protože Peťa Zatloukal si suverénně dojíždí pro vítězství v kat. C, kde ho ve spurtu stíhací skupiny jistí Pepa Martinák, který dojel na 3. místě. Na 2. místě dojíždí Standa Prokeš v kat. D. Musím konstatovat, že i já jsem si tento závod užil, kdy jsem si hezky zazávodil v jedné z utvořených skupin. Kaňkou pro mě akorát bylo, že jsem ve spurtu chytil křeče a nemohl jsem spurtovat naplno.
V 10:40 odstartovala poslední vlna, která jela dva okruhy, a to kategorie E, F, ŽA, ŽB, tady jsme měli pro změnu zase nejpočetnější zastoupení - Olda Míček a Pepa Mládenka v kat. E, Mira Adamčík, Pavel Dubný a Jirka Pekarčík v kat. F, Andrea Kučerová v kat. ŽA a Marcela Pargačová v kat. ŽB. Z této vlny byl nejúspěšnější Olda Míček, který dojel na 2. místě v kat. E, Marcela Pargačová zaznamenala 4. místo v kat. ŽB a Mira Adamčík 5. místo v kat. F.
Sečteno podtrženo, tento závod přinesl Cyklokramo dalších 6 pódiových umístění. "Ačko" do bodování teamové soutěže vyjelo 175 b a drží první místo, "béčko" zaznamenalo 126 b. Posílám gratulace všem medailistům. A závěrem bych chtěl vyzvednout výkony Standy Prokeše a Peti Zatloukala, kteří svých výsledků dosáhli po sobotním absolvování dlouhé trasy na Mamutu, kde také byli na bedně. Kluci jste fakt borci!!! Příští týden nás čeká mistrovská časovka SPACu na Morávce. A některé z nás ve středu charitativní akce na Kole dětem.
Tomáš Dohnal
pozn. Report Jardy Glogara zde pod fotografiemi
REPORT - závod pohledem Jardy Glogara
Je slunečná neděle 28. května s ideální teplotou pro závod s dlouholetou tradicí v Krnově. Na místo konání se dostávám autem s Jirkou Kvitou, výborným běžcem do vrchu, kterého zde - na rozdíl od celé zimy na Lysacupu - mám velkou šanci porazit. Užívám si předstartovní atmosféru, bavím se (nejen) se soupeři a zároveň kamarády z našeho i jiných týmů, probíhá klasická příprava.
Blíží se čas 10:30, kdy je plánován start kategorií A+B, takže se řadím na startovní čáru, přitom podle konkurence tuším, že to dnes bude těžké - vidím např. dva borce z Elkovu, Marka Konwu, někoho v dresu Voster ATS, nejspíš kompletní sestavu Formanů a další z cyklistického prostředí velmi známé dresy a tváře. Na druhou stranu dost závodníků mělo v nohách sobotní Mamut tour, většina z nich dlouhou trasu, takže bylo otázkou, jak na tom budou.
Vystartuje se. Jak je mým zvykem, jedu úplně na konci pelotonu, kde mám větší prostor se vyhýbat překážkám, především dírám, kterých na úvodní 10 km dlouhé rovinaté části není málo. Přitom ale vím, že jsou přede mnou závodníci, kteří dost pravděpodobně odpadnou dříve než já, takže musím dávat pozor, aby mě neodpojili, až se trochu začne jet. Přichází první zkouška ve formě kopce přes Zátor (3,2 km, 3,8 %). Kopec je to hákový, ale pokud by to favorité na vítězství zde chtěli roztrhat, dost možná by se jim to podařilo. Nicméně kopec se vyjede v tempu, které naprostá většina soupeřů zvládne udržet. Následuje sjezd a rovinatá část přes Lichnov, kde hrozí další nebezpečí v podobě děr, takže raději jedu na jistotu s mírným odstupem. Jedna z těchto děr se stane osudnou pro Peťu Blaťáka, který následně musí řešit defekt a závod pro něj prakticky skončil (ale nevzdal to a nakonec do cíle dojel). Pro nás ostatní přišla první ostrá zkouška, v kopci za Lichnovem (800 metrů, 7,8 %) se začalo nastupovat - díky průměrnému výkonu 457 W po dobu 2:05 minuty se mi podařilo uviset, ovšem nástupy na horizontu neskončily, v dalších krátkých brdcích jsem byl blízko svého limitu, ale neodpadl jsem, takže jsem se mohl těšit na odpočinek při sjezdu a následné rovině. Tyto nástupy ale zapříčinily první selekci závodníků. Trochu mě překvapil Jirka, který se zvládl udržet, přestože jeho trénink kvůli dalším povinnostem má k ideálu hodně daleko.
Najíždíme do druhého kola. Na rovině s Jirkou Kvitou i Jirkou Sokolářem máme šanci si říct (trochu víc než jen) pár slov. Zátor se znovu jede v tempu, tentokrát průměrná rychlost přesáhla 30 km/h. Přes lichnovskou rovinu se znovu blížíme k prudšímu ze dvou kopců na okruhu. Znovu se začne nastupovat, tentokrát kopec vyjedeme ještě o trochu rychleji než v prvním kole (2:03 min., 446 W), další závodníci odpadají. Následná zvlněná část se jede podobně jako v prvním kole. V tu chvíli si říkám, že podobný výkon bych už v příštím kole nejspíš nedokázal zopakovat.
Třetí kolo. Přichází první vážné nástupy na rovině. Úsek mezi Krnovem a Zátorem, který byl v předchozích kolech odpočinkový a jeli jsme jej průměrem kolem 40 km/h, tentokrát díky nástupům projedeme rychlostí přes 44 km/h (ovšem s neustálou nutností akcelerace). Následné stoupání přes Zátor, které se znovu jede ve vyšším tempu (6:19 min., 323 W), mi proto už moc nechutná. Vidím dokonce, že kdosi odpadá z tohoto tempa. Při zrychlení na horizontu si asi dva soupeři nechají udělat díru, já ji pak pár set metrů musím dojíždět, což stojí nějaké síly. Následuje rovina a lichnovský kopec - asi kvůli tomu, že se silnější soupeři "vystříleli" při nástupech na rovině, se tentokrát jede v pohodě, za což jsem opravdu rád (2:34 min, 360 W), teď už bych při zrychlení neuvisel.
Po sjezdu najíždíme do čtvrtého kola. Na rovině, ani v zátorském kopci se neútočí, i tak ovšem odpadá jeden nebo dva ze soupeřů na horizontu. Já jsem z minulého kola poučen, takže jsem pozornější. Při sjezdu se ohlížím, jestli mají šanci to dojet, ale vidím, že se jim naopak vzdalujeme. Proti větru se skupina ve sjezdu dojíždí špatně. Teď už vím, že to dneska bude pro mě dobrý výsledek - i když odpadnu v lichnovském kopci, tak co se týče umístění, nebude to vůbec špatné. Podle očekávání se v kopci zrychluje, hned na začátku padá řetěz Robinu Káňovi, pak postupně odpadají další a další soupeři, já už to taky nedávám, tak sleduji situaci kolem sebe, jestli se - jako odpadlí závodníci - sjedeme do nějaké skupinky. Na chvíli se tak skutečně stane, ale jak je na tom každý v tu chvíli jinak, spolupráce moc nefunguje, většinu času tahá Robin Káňa, který neodpadl na výkonnost, takže je z nás na tom fyzicky zdaleka nejlépe. Když přijde jeden krátký brdek, tak zrychluje, skupina se trhá, já nakonec skončím s ním a ještě jedním polským závodníkem vpředu. Přibližujeme se k autům za balíkem, on toho využívá, ujíždí nám a dojíždí si skupinu. Nám dvěma to trvá déle, trochu kličkujeme mezi auty (jedno nejprve předjedeme, aby nás zase předjelo a nakonec při sjezdu ho znovu předjíždíme my). Jsem opravdu na limitu, skupinu ale nakonec dojíždím na rovině za zatáčkou, která nás vede už zpět k náměstí. V tu chvíli se ale vpředu začíná zrychlovat, mám co dělat, abych vůbec uvisel, takže je mi jasné, že spurt o nějaké lepší umístění není reálný. Dávám si ale za cíl dojet v čase vítěze (nevěděl jsem, že v tu chvíli už je vítěz minutu a půl v cíli), takže se snažím aspoň udržet. Projíždím cílem a v tu chvíli si všimnu, že zadní kolo soupeře přede mnou jde do smyku, asi nějaká překážka, naštěstí jsem až pár metrů za ním, takže stihnu přibrzdit. Vidím na zemi jednoho nebo možná dva závodníky, ten blíž ke mně v dresu Formanů leží na zemi nehybně a v nepřirozené poloze, to nevypadá dobře… Otáčím se, od ostatních zjišťuji, co konkrétně a komu se stalo. Snad bude Kuba Havrlant, což byl onen závodník, brzy v pořadku.
Až na smolný závěr v cíli to byl moc pěkný závod, mělo to všechno, co se mi na silničním závodě líbí - několikrát na limitu v kopci, jízda na pohodu velkou rychlostí po rovině, pěkné výhledy, super fanoušci u trati, hodně kamarádů, se kterými si mám co říct. Pěkné umístění bylo už "jen" navíc. Za zmínku stojí výkon vítěze, závodníka týmu Voster ATS Mateusze Grabisze, který nejprve s Tomášem Bucháčkem ujel na začátku druhého kola, druhý jmenovaný nakonec dokončil závod v naší skupině, zatímco ten první dojel 1:32 minuty před druhým Markem Konwou, nejrychlejším z naši skupiny.